Den sedmý, osmá noc

OBSAH

Film Evalda Schorma o síle lidského strachu. O tom, že stačí pustit na lidi strach a ostatní už dovrší sami. Do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni obyvatelé podléhají panice a obavám z neznámého násilí. A to všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na události srpna 1968, bylo pečlivě uzavřeno do trezoru a premiéra se konala až v roku 1990. Příběh se odehrává v průběhu čtyřiadvaceti hodin v malé vsi, do níž zavítá herecká skupina s pašijovými výjevy. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Ukazují, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají. Filmová metafora o síle strachu a povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na sovětskou okupaci v srpnu 1968, bylo okamžitě po dokončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20 letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.