Dobrý voják Švejk

OBSAH

Nejznámější český hrdina vyráží do boje za císaře pána. První část dvoudílné adaptace nesmrtelného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, kterou v letech 1956 a 1957 natočil režisér Karel Steklý. Svérázného hrdinu, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí, ztvárnil nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Tato nejznámější filmová adaptace, vizuálně inspirovaná knižními ilustracemi Josefa Lady, v sobě spojuje nadčasový lidový humor a břitkou ironii, jež necílí zdaleka jen na nesmyslnost válečné mašinerie. Josef Švejk, pražský obchodník se psy, je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše. * Slavnosti sněženek Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem v komedii podle povídek Bohumila Hrabala. Nedaleko Prahy se v lesní chatové oblasti Kersko setkávají stálí obyvatelé s majiteli chat, kteří se sem sjíždějí na víkendy. Společně vytvářejí svéráznou komunitu lidí, kteří jsou vůči sobě a problémům svých blízkých tolerantní. Ovšem jen do chvíle, kdy se tam objeví divoké prase a dvě soupeřící lovecké sdružení se ho snaží skolit. Ubohý divočák nakonec najde smrt ve škole, kde ho před očima dětí a učitelky myslivci zastřelí. A tak se může začít chystat velkolepá hostina v pohostinství Hájenka. I tam samozřejmě dojde k úsměvným konfliktům. V mozaice příběhů se pojí poetično s realistickým pohledem, nadsázka a humor, události veselé, vážné i smutné, prožívané celou řadou více či méně kuriózních postav a postaviček. Ožívá nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Poznáváme pana France, mlčky trpícího pod jhem svých výřečných a dobrosrdečných ženských, dobráckého smolaře Leliho, svérázného policisty Vyhnálka, podivína Limana, vozícího kozy na pastvu luxusním americkým bourákem, nebo akademického malíře Junka, pyšného na své ilustrace pro slabikář. * Muž, ktorý sa nevrátil Detektivní příběh o zmizení důležitých dokumentů a záhadné vraždě inženýra Kovalského. Nadporučík Hronec a redaktor Zvara se vydávají po stopách zločinu. Policejní nadporučík Vlado Hronec spolu se zvídavým novinářem Štefanem Zvarou pátrají po zloději důležitých výrobních dokumentů, o které by mohl být zájem i za železnou oponou. Nejprve si myslí, že je ukradl inženýr Kovalský a utekl s nimi za hranice. Když se však zjistí, že Ivana Kovalského někdo zabil, musí začít s vyšetřováním znovu. * Fidlovačka Vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti zvané Fidlovačka. Hudební komedie podle předlohy Josefa Kajetána Tyla. První zvukový film natočený pouze v české verzi. Lidunka, neteř bohaté máselnice Mastílkové, a Jeník, syn ševce Kroutila, se mají rádi. Její teta však na ni naléhá, aby si místo Jeníka vzala pana von Dudka. Lidunka napíše Dudkovi psaní, ve kterém mu dá najevo, aby na ni zapomněl. Její teta však dopis předá Jeníkovi. Ten usoudí, že dívku definitivně ztratil a nesmírně se trápí. Naopak Dudek se nepřestává dívce dvořit. Nešťastná Lidunka nakonec jeho nabídku ze vzdoru přijímá. Vše vyvrcholí na nedělní slavnosti zvané Fidlovačka, kde je odhalena pravá identita pana von Dudka a kde také slepý hudebník Mareš zazpívá píseň "Kde domov můj". První český zvukový film natočil režisér Svatopluk Innemann podle předlohy Josefa Kajetána Tyla. V očích domácích výrobců byl Innemann tvůrcem, který umí chytit českého diváka za srdce. Zdůrazněná národní nota se vědomě obracela na lidové a venkovské obecenstvo, kterému také vyhovoval celkový operetní ráz. Přední člen Národního divadla Otakar Mařák zpíval píseň „Kde domov můj“. Fidlovačka byla natočena za osm ateliérových a dva exteriérové dny. Do pražské premiéry byla nasazena o Vánocích 1930 jako pátý česky mluvený film roku a udržela se na programu 12 týdnů.